[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.hebi.cz\/vyvoj-a-historie-www\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.hebi.cz\/vyvoj-a-historie-www\/","headline":"V\u00fdvoj a historie WWW","name":"V\u00fdvoj a historie WWW","description":"Leto\u0161n\u00edm rokem WWW oslavil 30 let. Poj\u010fme se tedy pod\u00edvat na jeho vznik a jak se vyvinul do\u00a0jeho sou\u010dasn\u00e9 podoby. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm si ale \u0159ekneme, co zkratka t\u0159\u00ed \u201ew\u00e9\u010dek\u201c znamen\u00e1. World Wide Web se d\u00e1 do \u010de\u0161tiny v\u00fdsti\u017en\u011b p\u0159elo\u017eit jako \u201ecelosv\u011btov\u011b rozs\u00e1hl\u00e1 s\u00ed\u0165\u201c. Je to slu\u017eba poskytovan\u00e1 internetem pro prohl\u00ed\u017een\u00ed str\u00e1nek, dokument\u016f a tak d\u00e1le....","datePublished":"2019-11-11","dateModified":"2019-11-11","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.hebi.cz\/author\/#Person","name":"","url":"https:\/\/www.hebi.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/1aa4d33840e2afc29128e2a456d425ca0d17b173c888af2db652b1d34fe6f93d?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/1aa4d33840e2afc29128e2a456d425ca0d17b173c888af2db652b1d34fe6f93d?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"hebi.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.hebi.cz\/wp-content\/uploads\/img_a360976_w3637_t1574517256.jpg","url":"https:\/\/www.hebi.cz\/wp-content\/uploads\/img_a360976_w3637_t1574517256.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.hebi.cz\/vyvoj-a-historie-www\/","about":["Www"],"wordCount":1002,"articleBody":"Leto\u0161n\u00edm rokem WWW oslavil 30 let. Poj\u010fme se tedy pod\u00edvat na jeho vznik a jak se vyvinul do\u00a0jeho sou\u010dasn\u00e9 podoby. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm si ale \u0159ekneme, co zkratka t\u0159\u00ed \u201ew\u00e9\u010dek\u201c znamen\u00e1.World Wide Web se d\u00e1 do \u010de\u0161tiny v\u00fdsti\u017en\u011b p\u0159elo\u017eit jako \u201ecelosv\u011btov\u011b rozs\u00e1hl\u00e1 s\u00ed\u0165\u201c. Je to slu\u017eba poskytovan\u00e1 internetem pro prohl\u00ed\u017een\u00ed str\u00e1nek, dokument\u016f a tak d\u00e1le. Vlastn\u011b zrovna te\u010f ji vyu\u017e\u00edv\u00e1te. K\u00a0tomu, aby se webov\u00e1 str\u00e1nka uk\u00e1zala ve va\u0161em prohl\u00ed\u017ee\u010di, je tato slu\u017eba se servery propojena formou hypertextov\u00fdch odkaz\u016f neboli URL. D\u00e1le se p\u00ed\u0161e v\u00a0programovac\u00edm jazyce HTML a pou\u017e\u00edv\u00e1 protokol HTTP, kter\u00fd slou\u017e\u00ed pro p\u0159enos soubor\u016f mezi serverem a u\u017eivatelem.Autor a vznik webuV\u00a0roce 1989 zam\u011bstnanec Evropsk\u00e9 organizace pro jadern\u00fd v\u00fdzkum (zkr\u00e1cen\u011b CERN) vytvo\u0159il prvn\u00ed pl\u00e1n roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9ho hypertextov\u00e9ho syst\u00e9mu s\u00a0nadpisem \u201eSpr\u00e1va informac\u00ed: N\u00e1vrh\u201c. Tim Berners-Lee a kolega Robert Cailliau tak dali vznik nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti internetu. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b toti\u017e byl ka\u017ed\u00fd soubor na jin\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di, nebyly mezi sebou propojen\u00e9 a pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed cht\u011bn\u00e9 informace jste museli vyst\u0159\u00eddat pracovn\u00ed stanici. Tim se tak pokusil naj\u00edt \u0159e\u0161en\u00ed a povedlo se mu to. Nedlouho potom napsal i prvn\u00ed webov\u00fd prohl\u00ed\u017ee\u010d, kter\u00fd nazval pr\u00e1v\u011b WorldWideWeb. Byl ale dostupn\u00fd jen v\u00a0CERNu na, v\u00a0t\u00e9 dob\u011b, v\u00fdkonn\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di NeXT. Prvn\u00ed zn\u00e1m\u00e1 publikovan\u00e1 str\u00e1nka zobrazovala pr\u00e1v\u011b tento projekt.Tim Berners-Lee se kolem po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 technologie pohyboval ji\u017e od d\u011btstv\u00ed. Jeho rodi\u010de pracovali v\u00a0t\u00fdmu, kter\u00fd sestrojil jeden z\u00a0prvn\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u016f, Manchester Mark I. Ti ho samoz\u0159ejm\u011b podn\u011bcovali k\u00a0matematice a co v\u00edc \u0159\u00edct. Usp\u011bli. Za rozvoj webov\u00fdch slu\u017eeb z\u00edskal Tim Turingovu cenu, jen\u017e je ud\u011blov\u00e1na Asociac\u00ed v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky. Zaslou\u017eil se ale i za naps\u00e1n\u00ed URL, HTTP a HTML. Roku 1994 zalo\u017eil World Wide Web Consortium, kter\u00e9 hl\u00edd\u00e1 dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj WWW.Nesm\u00edme samoz\u0159ejm\u011b zapomenout na Roberta Cailliaua. Ten pozd\u011bji napsal, spole\u010dn\u011b s\u00a0Nicolou Pellow, dal\u0161\u00ed prohl\u00ed\u017ee\u010d zvan\u00fd MacWWW. Byl v\u00fdhradn\u011b pro syst\u00e9my MacOS. V\u00a0roce 1993 prosadil, aby CERN uvolnil projekt ve\u0159ejnosti, a je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku v prosinci svolal mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci o World Wide Webu. Ta se konala o 5 m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji \u010dili v\u00a0roce 1994, a stala se d\u016fle\u017eit\u00fdm bodem ve v\u00fdvoji. Z\u00a0celkov\u00fdch 380 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f vznikl Mezin\u00e1rodn\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00ed v\u00fdbor konference WWW a zased\u00e1n\u00ed po\u0159\u00e1d\u00e1 ka\u017edoro\u010dn\u011b dote\u010f. Robert zast\u00e1val m\u00edsto a\u017e do roku 2002.Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed do sv\u011btaV\u00a0letech 1993-1998 po\u010det webov\u00fdch server\u016f zna\u010dn\u011b rostl. Koncem roku 1993 jich bylo celosv\u011btov\u011b online p\u0159es 500. Objevila se jedna z prvotn\u00edch internetov\u00fdch z\u00e1bav \u2013 komiksy. Nap\u0159\u00edklad \u201eDoctor Fun\u201c a \u201eNetBoy\u201c. N\u011bkter\u00e9 \u0161koly publikovaly kolekci PDF soubor\u016f. Tak\u00e9 vznikaly souborov\u00e9 form\u00e1ty, kter\u00e9 dnes mus\u00ed zn\u00e1t ka\u017ed\u00fd. MPEG, JPG a MP3. Yahoo!, zn\u00e1m\u00e1 spole\u010dnost stoj\u00edc\u00ed za jedn\u00edm z\u00a0prvotn\u00edch internetov\u00fdch vyhled\u00e1va\u010d\u016f, byl zalo\u017een studenty Stanfordsk\u00e9 univerzity, Jerrym Yangem a Davidem Filo. Prvn\u00ed na sc\u00e9nu nastoupil Yahoo! Directory, webov\u00fd katalog str\u00e1nek a o\u00a0rok pozd\u011bji vypustili Yahoo! Search, ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd vyhled\u00e1va\u010d. Sklidil obrovsk\u00fd \u00fasp\u011bch a pou\u017e\u00edvala ho v\u011bt\u0161ina.Popul\u00e1rn\u00edm internetov\u00fdm protokolem, n\u00e1hradou HTTP, byl na kr\u00e1tkou dobu tzv. Gopher. Ten u\u017eivateli zobrazil hierarchicky \u0159azen\u00e9 hypertextov\u00e9 menu. Na jeho konci v\u00e1s odk\u00e1zal bu\u010f na dal\u0161\u00ed server, nebo r\u016fzn\u00e9 dokumenty. Obsahoval v\u00a0sob\u011b FTP a vyhled\u00e1vac\u00ed slu\u017eby WAIS a Archie. To klientovi zna\u010dn\u011b usnadnilo pr\u00e1ci a protokol byl pro n\u011bj p\u0159ehledn\u011bj\u0161\u00ed. Rokem 1993 v\u00fdvoj\u00e1\u0159i ozn\u00e1mili, \u017ee zpoplatn\u00ed u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed Gopheru a t\u00edm lid\u00e9 pomalu ztr\u00e1celi z\u00e1jem. HTTP se mezit\u00edm zdokonalil a tento protokol uvedl do pozad\u00ed. Dnes je Gopher pou\u017e\u00edv\u00e1n jen m\u00e1lokdy.2000 \u2013 sou\u010dasnostMarketing na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch se stal samoz\u0159ejmost\u00ed. Vyhled\u00e1va\u010d Google zaujal dominantn\u00ed pozici ve v\u011bt\u0161in\u011b prohl\u00ed\u017ee\u010d\u016f a to zaslou\u017een\u011b. Jeho v\u00fdsledky vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed byly a jsou nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed. U\u017eivatel je tak schopen dostat se k\u00a0\u017e\u00e1douc\u00edm informac\u00edm i za m\u00e9n\u011b ne\u017e minutu. Objevily se prvn\u00ed verze internetov\u00fdch obchod\u016f Ebay a Amazon. Web se tak pomalu ale jist\u011b stal sou\u010d\u00e1st\u00ed ka\u017edodenn\u00edch \u017eivot\u016f.Za velk\u00fd mezn\u00edk webov\u00e9 historie pova\u017euji soci\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b. Ka\u017ed\u00fd druh\u00fd m\u00e1 dnes \u00fa\u010det na Facebooku a denn\u011b tuto str\u00e1nku vyu\u017e\u00edv\u00e1. Ve statistik\u00e1ch nepou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch slu\u017eeb na internetu se p\u0159ed Googlem dr\u017eel na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. Ov\u0161em po fiasku s\u00a0vyu\u017eit\u00edm osobn\u00edch \u00fadaj\u016f v\u00a0minul\u00e9m roce padl o p\u0159\u00ed\u010dku dol\u016f. Ale p\u0159iznejme si. Pr\u00e1v\u011b Facebooku se poda\u0159ilo zcela ovl\u00e1dnout sv\u011bt a obzvl\u00e1\u0161\u0165 c\u00edlenou mladou generaci.Z\u00e1v\u011bremWorld Wide Web pro\u0161el za t\u011bch 30 let obrovsk\u00fdmi zm\u011bnami a hodn\u011b jich m\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159ed sebou. Poda\u0159ilo se mu zcela propojit sv\u011bt a umo\u017enit komunikaci z\u00a0jednoho konce zem\u011bkoule na druh\u00fd. Tim Berners-Lee a Robert Cailliau zalo\u017eili z\u00e1klad a mnoho dal\u0161\u00edch kreativn\u00edch lid\u00ed pomohlo jeho r\u016fstu. Pro n\u011bkter\u00e9 se jeho pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed stalo prac\u00ed, studiem a zdrojem informac\u00ed a z\u00e1bavy. Ale m\u00e1 i sv\u00e9 temn\u00e9 str\u00e1nky. Z\u00e1vislost. M\u016f\u017eeme ji zpozorovat klidn\u011b i na ulici. Pro lidstvo a jeho rozvoj to ur\u010dit\u011b nen\u00ed dobr\u00e9. Ale co nad\u011bl\u00e1me. Internet u\u017e nezastav\u00edme.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        4\/5 - (5 votes)        "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"V\u00fdvoj a historie WWW","item":"https:\/\/www.hebi.cz\/vyvoj-a-historie-www\/#breadcrumbitem"}]}]